Interview

29. dubna 2007 v 17:56 | Martík |  Poselství
"Pojď dál," řekla. "Tak ty bys se mnou chtěl udělat interview?"

"Jestli máš čas," řekl jsem.

Usmála se a odpověděla:
"Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno.
A na co se mě vlastně chceš zeptat?"

"Co tě na lidech nejvíc překvapuje?"

Odpověděla:
"To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi.

Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak utrácejí peníze za to, aby si dali do pořádku své zdraví.

Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost.

Překvapuje mě, že žijí, jakoby nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili."


Vzala mě za ruce a chvíli jsme mlčeli.


Pak jsem se zeptal:
"Co bys chtěla jako rodič naučit své děti?"

Usmála se a odpověděla:
"Chci, aby poznaly, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jen dovolit, aby je druzí milovali.

Chci, aby poznaly, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají.

Chci, aby poznaly, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto, že je lepší nebo horší než jiní.

Chci, aby poznaly, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně.

Chci, aby poznaly, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá mnoho let, než se taková zranění uzdraví.

Chci, aby se naučily odpouštět, odpouštět skutkem.

Chci, aby věděly, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit.

Chci, aby věděly, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí.

Chci, aby poznaly, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád.

Chci, aby poznaly, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět."


Chvíli jsem seděl a těšil se z její přítomnosti.


Pak jsem jí poděkoval, že si na mne udělala čas.
Poděkoval jsem jí za všechno, co pro mne dělá.

Odpověděla:
"Kdykoli. Jsem tu čtyřiadvacet hodin denně. Jen se zeptej a já ti odpovím."



Lidé zapomenou, co jste řekli. Lidé zapomenou, co jste udělali,
ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.