O JENÍČKOVI, MAŘENCE A BUDULÍNOVI

30. března 2007 v 19:24 | Martík |  Smích jo

Jednou v lese, tam co roste tenký kmínek,
potkali se Jeníček, Mařenka a Budulínek.
Všichni tři teď v lese zabloudili,
protože kompas a mapu ti hlupáci si nekoupili.
" Co budem dělat v noci,
prej tu sou všude vlci !?"
vzlyká žalostně Mařenka
jak nějaká vetchá stařenka.
" Hlavu vzhůru !" křičí Budulín,
zaženeme každý splýn.
" Tamhle na tom malém vršku,
znával já jsem jednu lišku."
A tak nijak nemeškají
za liškou se rychle dají.
Jenže liška zrzatá
je dnes pěkně mrzutá.
" Koukejte mazat všichni pryč !"
Liška drží v prackách tyč.
" Nač tolik zloby, tetka ?
Vždyť my odejdeme hnedka,
Jen nám musíš poradit,
jak se z lesa vymanit."
Na ta slova se liška trochu uklidnila,
cestu ven jim prozradila.
" Běžte pořád za nosem,
za chvíli jste z lesa ven."
Tady viděli jste děti v krátkosti,
jak se hodí staré známosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.